Pokud existuje něco, co dokáže konkurovat britské královské rodině v generování peněz z turismu, je to kluk s bleskem na čele. Harry Potter je fenomén, který proměnil celou Británii v jedno obří poutní místo. Fanoušci jsou ochotni platit nekřesťanské peníze za to, aby mohli zírat na obyčejnou cihlovou zeď na nádraží nebo popíjet předražené přeslazené pivo. J. K. Rowlingová přitom nenašla inspiraci v žádné magické dimenzi, ale v naprosto pozemských (a často dost sychravých) britských lokacích.
Edinburgh: Kde to všechno začalo (u jednoho kafe)
Skotská metropole Edinburgh je pro fanoušky Pottera tím, čím je Mekka pro věřící. Právě zde, v kavárnách s výhledem na starobylý hrad, Rowlingová psala první kapitoly.
- The Elephant House: Kavárna, která se hrdě prohlašovala za „rodiště“ Harryho Pottera (dokud ji nezasáhl požár a Rowlingová na Twitteru neupřesnila, že psala i jinde). Turisté zde popsali všechny zdi na záchodech vzkazy pro Brumbála.
- Skořápkový hřbitov Greyfriars Kirkyard: Pokud se projdete mezi staletými náhrobky, najdete tam jména jako Robert Potter, William McGonagall a především Thomas Riddell. Ano, skutečný Voldemort odpočívá v Edinburghu a místní správa musí neustále opravovat ušlapanou trávu kolem jeho hrobu.
- George Heriot's School: Impozantní budova školy ze 17. století s věžičkami a čtyřmi kolejemi, která posloužila jako přímá šablona pro Bradavice. Rozdíl je jen v tom, že školné se tu platí v librách, ne v galeonech.
Londýn: Nástupiště 9 a ¾ jako vrchol absurdního turismu
Přesuňme se na jih do Londýna. Nádraží King's Cross je dnes slavné hlavně kvůli jednomu konkrétnímu pilíři. Manažeři nádraží pochopili byznys dokonale: do zdi zazdili polovinu nákupního vozíku s kufry a klecí na sovu.
Výsledek? Každý den zde stojí fronta lidí dlouhá jak týden před výplatou. Lidé čekají hodiny, aby jim zaměstnanec přilehlého oficiálního obchodu na sekundu podržel nebelvírskou šálu ve vzduchu, zatímco je kamarád vyfotí, jak se pokoušejí prorazit hlavou cihly. Cynická dokonalost: za tuhle fotku s profesionálním fotografem pak v obchodě necháte patnáct liber.
canterburská a gloucesterská architektura: Bradavické chodby
Když přišlo na natáčení filmů, filmaři museli najít místa, která vypadají dostatečně starobyle a tajuplně. Našli je v britských katedrálách. Chodby v Gloucesterské katedrále nebo v Durhamu posloužily jako bradavické chodby, kde se proháněli trollové a objevovaly krvavé nápisy na stěnách. Církevní hodnostáři tehdy čelili kritice, že do svatých míst pouštějí pohanská kouzla, ale pohled na příjmy z turismu je rychle přesvědčil, že Harry Potter je vlastně boží požehnání.
Cynické shrnutí na závěr
Kouzlo Harryho Pottera spočívá v tom, že Rowlingová dokázala vzít kusy britské reality – staré hřbitovy, gotické katedrály a červené parní vlaky – a prodat je světu jako magický svět. Británie z toho žije dodnes. Pokud se vydáte po těchto stopách, nečekejte, že vás dopis z Bradavic zasáhne do hlavy. Spíš vás zasáhne realita v podobě davů lidí s plastovými hůlkami, kteří blokují provoz na ulicích. Ale byznys je to geniální – proměnit obyčejný náhrobek v turistickou atrakci první kategorie, to je to pravé kouzelnictví.
