Přijedete do Británie, ubytujete se v malebném hotelu, jdete si umýt ruce a najednou stojíte před neřešitelným dilematem. Na umyvadle nejsou jedny pákové baterie, jak by ve 21. století kdekdo čekal, ale dva osamocené kohoutky. Jeden na levé straně, druhý na pravé. Mezi nimi propast, kterou žádná voda nepřeklene. Vítejte v britské koupelně – místě, kde se hygiena mění v adrenalinový sport.
Ledová Sibiř nebo tekutá láva?
Britský systém umývání rukou je v podstatě volba mezi dvěma druhy utrpení:
- Levý kohoutek (Horká): Z něj vytéká voda o teplotě, která by stačila na spaření prasete. Stačí sekunda nepozornosti a máte náběh na popáleniny druhého stupně. A ano, ta teplota je opravdu ohromující - hlavně kvůli tomu, že kvůli úspoře spotřeby jsou někde v okruhu nižších centimerů kolem umyvadla zabudované elektrické průtokové ohřívače. Díky tomu ušetříte pár deci vody, která by musela jinak odtéct, a docílíte toho, že voda tekoucí z kohoutku je prakticky použitelná i pro zalití rozpustného kafe. Jeho chuť a kvalitu to neovlivní.
- Pravý kohoutek (Studená): Voda z ledovců, která vám okamžitě způsobí necitlivost prstů a možná i lehký šok. Pokud na vás vypadne kostka ledu, neděste se, pravděpodobně jste v zóně s malinko nižší průměrnou teplotou a izolace potrubí vedeného po venkovních stěnách objektu měla nižší životnost, než hlava naší královské rodiny.
Pro cizince je instinktivní snažit se ruce rychle přesouvat zleva doprava a doufat, že se ty dvě extrémní teploty někde v polovině cesty spojí v něco snesitelného. Výsledkem je většinou jedna ruka opařená a druhá zmrzlá.
Proč to proboha dělají?
Možná si říkáte, že Britové jsou jen tvrdohlaví (což jsou), ale tento systém má své historické a legislativní kořeny. V minulosti byla horká voda v britských domech uchovávána v otevřených nádržích na půdě. Tato voda se nepovažovala za pitnou a hrozilo riziko kontaminace (třeba mrtvou krysou v nádrži). Viz poznámka o možnosti vodu užívat pro zalití rozpustné kávy výše. Naopak studená voda tekla přímo z řadu a byla čistá.
Zákon proto zakazoval míchání těchto dvou vod v jedné baterii, aby se ta "špinavá" teplá nedostala zpět do potrubí s pitnou vodou. A protože Britové milují tradice víc než pohodlí, zůstalo to v mnoha domech dodnes, i když už mají moderní kotle.
Návod na použití od Cynika
Jak se tedy správně umýt, aniž byste skončili v nemocnici?
- Metoda "Špunt": Zazátkujete umyvadlo, napustíte vodu z obou kohoutků, vytvoříte si takovou malou soukromou břečku a v té si vymácháte ruce. (Ano, Britové se rádi myjí ve vlastní špíně).
- Metoda "Blesk": Namydlíte ruce pod studenou a opláchnete je sérií mikrosekundových úderů pod horkou. Vyžaduje to cvik a reflexy nindži.
Cynické shrnutí na závěr
Dva kohoutky jsou dokonalou metaforou pro britskou náturu: je to nepraktické, zastaralé, trochu to bolí, ale je to naše a měnit to nebudeme. Pokud chcete Brita naštvat, zeptejte se ho, proč si nekoupí normální baterii za pár liber. Odpoví vám pohledem, který mrazí víc než ten pravý kohoutek. Mimo to, v rámci tradic, naši výrobci sanitárních zařízení volí záměrně umyvadla s roztečí děr něco jako 17,25cm nebo 28,62 cm, takže standardní, v civilizovaném světě 21 století prodávané, baterie připojíte jedině pomocí přídavné hadice a dostatečně silné GAFy pro přilepení baterie na zeď místo montáže.
