Když se řekne Londýn, většině lidí se vybaví Big Ben, dvoupatrový červený autobus a ikonická červená telefonní budka (typ K6). Jenže ruku na srdce – kdy naposledy naposledy viděl někdo někoho, vhodil minci a někomu zavolal? V době chytrých telefonů jsou klasické automaty asi stejně užitečné jako návod na použití kamenné sekery. Přesto z britských ulic nemizí. Jak je to možné?
Projekt „Adoptuj si budku“
Britská telekomunikační společnost BT přišla před lety s geniálním a typicky britským nápadem.
Místo toho, aby utrácela miliony za likvidaci těchto historických litinových monster, nabídla je místním komunitám, charitám a městským radám k adopci. Cena? Symbolická 1 libra. Britové, jakožto národ kreativních podivínů, se této šance chopili s obrovským nadšením. Výsledkem je nejbizarnější recyklace v dějinách městského mobiliáře.
Nejčastější (a nejšílenější) proměny
Nejmenší knihovny na světě
Uvnitř najdete poličky s knihami. Platí pravidlo: „Jednu knihu si půjč, jinou přines.“ Ideální místo, kde schovat Shakespeara před britským deštěm.
Záchrana života (Defibrilátory)
Na venkově, kde to mají záchranáři daleko, slouží budky jako stanice první pomoci se srdečními defibrilátory. Telefon sice nefunguje, ale život vám to zachrání. Zbývá dořešit problém, jak nastávající mrtvolu dopravit na náměstí (nový businessplan?).
Nejmenší kavárna / Prodejna
V Londýně nebo Edinburghu najdete budky přestavěné na mini-espresso bary.
Barista sice nemůže roztáhnout lokty, ale kafe je skvělé.
Akvárium nebo Diskotéka
Některé komunity zašly ještě dál – v jedné vesnici udělali z budky funkční akvárium se zlatými rybkami, v jiné zase miniaturní noční klub pro jednoho člověka s disco koulí.
Cynické shrnutí na závěr
Červené budky přežily svou vlastní smrt. Už sice neslouží k tomu, abyste z nich volali své matce, že jste v pořádku (na to stejně nemáte signál), ale staly se symbolem britské neochoty vzdát se čehokoli, co je staré, červené a nostalgické. Takže až příště v Anglii uvidíte červenou budku, nehledejte v ní sluchátko – dost možná v ní najdete spíš balení olivového oleje, lokální med, lékárničku, delfína nebo opilou tanečnici o tyči. Nepochybuji, že s britskou vynalézavostí a citem pro nostalgii z ní v nejnbližších letech vujede doubble decker, případně na vás vybafne voják Royal Regiment of Horse Guards.
