Britové jsou národ mořeplavců, objevitelů a admirálů. Člověk by čekal, že jejich vztah k plavidlům bude prostoupen důstojností Horatia Nelsona. Jenže pak přijde moment, kdy má veřejnost v internetovém hlasování pojmenovat polární výzkumnou loď za 200 milionů liber, a suverénně vyhraje název Boaty McBoatface (Lodička Oblodičkovaná). To je britský smysl pro humor v kostce: totální neúcta k autoritám a láska k absurdním slovním hříčkám.
Případ Boaty McBoatface: Když se vláda nepoučí
V roce 2016 se britská agentura pro výzkum životního prostředí (NERC) rozhodla, že zapojí lid. Chtěli „vznešené jméno spojené s vědou“. Internet ale odpověděl s britskou přímočarostí. Boaty McBoatface získal čtyřikrát více hlasů než cokoli jiného. Vláda nakonec zbaběle loď pojmenovala po siru Davidu Attenboroughovi, ale aby lid úplně nenaštvali, dali jméno Boaty aspoň jedné z ponorek na palubě. Od té doby se v Británii traduje: „Nikdy se neptejte veřejnosti na jméno čehokoli, pokud nechcete skončit s něčím trapným.“
Slovní hříčky (Puns) jako národní náboženství
Když se projdete po jakémkoli britském přístavu, uvidíte, že Boaty nebyl náhoda. Britové prostě nedokážou pojmenovat loď normálně. Zatímco zbytek světa má „Marii“, „Victorii“ nebo „Delfína“, Britové mají:
- Usain Boat: Pro ty, co mají rychlý motor a slabost pro jamajské sprintery.
- Pier Pressure: Slovní hříčka na tlak vrstevníků (Peer Pressure), ideální pro majitele, co tráví víc času u mola než na moři.
- The Codfather: Protože rybaření je mafiánský byznys a treska (cod) je král.
- Unsinkable II: Protože majitel zřejmě pochopil ironii osudu poté, co se „Unsinkable I“ odporoučela ke dnu.
Proč to dělají?
Cynický pohled říká, že je to forma britské sebeobrany. Život na ostrově, kde pořád prší a moře je studené a šedé, vyžaduje pořádnou dávku sarkasmu. Pojmenovat svou drahou jachtu, která vás stojí polovinu platu na údržbě, nějakým absurdním jménem, je způsob, jak dát vesmíru najevo, že víte, jaká je to celé hloupost.
Cynické shrnutí na závěr
Pravidla pro pojmenování lodí v Británii jsou jednoduchá: pokud to není slovní hříčka, u které se lidi buď uchechtnou, nebo si znechuceně povzdechnou, jako byste tu loď ani neměli. Je to země, kde se vládní loď jmenuje po vědci, ale v srdcích všech zůstane navždy „Lodičkou“. Takže až uvidíte v maríně loď s názvem „Titanic – hledáme dobrovolníky“, vězte, že jste v Británii. Tady se i katastrofa prodává s úsměvem.
